Můžete přijít i na předběžnou konzultaci k této terapii.

Mapy Podvědomí je úžasná a mocná technika na vytvoření velice účinných postupů a nastavení naší paměti a podvědomí.

V podvědomí máme uloženo mnoho starého nepotřebného haraburdí, které nás zatěžuje a v neposlední řadě řídí a někam směruje. Stará traumata, emoční jizvy a nastavení ovlivňují náš život a vztahy s partnery, rodiči i dětmi a je velmi těžké se jim vzepřít. Mapování podvědomí je nástroj, který dokáže s těmito paměťovými záznamy pracovat. Je možné je přemazávat, měnit, nebo vytvářet nové tak, aby na nás působily jen ve své pozitivní podobě. 

Každý okamžik našeho života nás formuje. Vše co jsme přečetli, co jsme zažili, slyšeli nebo viděli od rodičů, ve škole, nebo od známých, v televizi, rádiu to vše nás ovlivnilo a vlastně stvořilo to, jak myslíme, jednáme, nebo reagujeme na určité situace v našem životě. Někdy banální příhoda v dětství, může ovlivnit naše chování v dospělosti a tedy i náš osud. Stejně tak naši rodiče a jejich rodiče a prarodiče byli takto formováni a tedy my jsme na vrcholu pomyslné pyramidy, my jsme esencí celé té nezměrné řady předků, která je za námi a jejich životních zkušeností. Náš charakter, naše zvyky, to jak se zachováme při stresu, vše je tímto dáno a je velice těžké ba skoro nemožné se těmto predispozicím postavit a v dané situaci, se zachovat jinak, než nám velí takto získaná přirozenost.

Je to tím, že naše vědomí, každou situaci porovnává s v naší paměti uloženými vzorci chování, které jsme zažili nebo se naučili. A někdy ve zlomku vteřiny se musíme rozhodnout, jak zareagujeme a nemáme čas si rozmyslet, co nám tato reakce může přinést. Prostě jednáme tak, jak jsme to již jednou zažili, nebo viděli a máme to vryté v podvědomí. Jde o to, že v našich zkušenostech nemáme jiný vzor té situace, kterou zrovna prožíváme. Anebo ji máme, ale síla opakování, které nás formovalo je u této varianty nejsilnější, tak naše podvědomé reakce jdou tímto směrem.

Technika Mapy podvědomí dokáže použitím naší mysli a vedením terapeuta působit tak, že odbouráme, nebo rozpustíme zavádějící vzorce chování, nebo můžeme přepsat ve vzpomínkách klíčová traumata a uložené zkušenosti, aby nás dále neobtěžovaly svým emočním zatížením. Vzpomínky můžeme třídit a zkoumat. Ve vědomí si vytvoříme archiv, ve kterém můžeme hledat, mazat a přidávat nové vzpomínky, které si cíleně vytvoříme.

Naše podvědomí pracuje s uloženými vzpomínkami podobně jako speciální program v počítači, procházíme určitou situací a program (mozek) v setinách vteřiny prohledá všechny vzpomínky, jestli se něco nepodobá v tuto chvíli prožívané situaci, a když něco podobného najde, začne danou situaci řešit podle uloženého vzoru. Stejně tak rozpozná známé tváře a i ve zdánlivě chaotické hromadě větví, nebo ve tvaru oblaku najednou uvidíme známý tvar, nebo tvář. Proto vše nové a vše co se vymyká zažitým standardům a zkušenostem nás většinou silně rozhodí, protože náš mozek nemá, s čím by to porovnal a musí improvizovat a to je v určitých situacích nepříjemné. Proto, když jsou nám záměrně předloženy dvě varianty nějakého problému a jsme tlačeni časem, vždy si vybereme tu variantu, která je více používaná naší pamětí. Proto nám také reklamy tlačí do hlavy neustále nějaké reklamní slogany, abychom se při nákupu rozhodli tak jak chtějí.

Touto terapií si vytvoříme archiv špatných a zavádějících vzpomínek, archiv hezkých vzpomínek, prohlédneme si jaké slogany a věty máme vyryty v paměti a naučíme se je změnit. Dále si vytvoříme technickou místnost těla s různými nastaveními, a s armádou dělníků, nebo spíš obětavých pomahačů a vytvoříme si i jejich šéfa (vnitřní inteligenci) se kterým budeme ve spojení, abychom mohli měnit parametry našeho těla, nebo uzdravovat co je potřeba. Vytvoříme si nádherné místo, chrám uprostřed našeho těla kde se budeme setkávat s naším vnitřním Já.

Navštívíme také naše vlastní mladší já, které provedeme životem a ukážeme mu jak se v dané určující životní situaci má zachovat, aby se vyhnulo chybám a traumatům, které jsme prožily. V neposlední řadě, jestli v našem životě bylo traumat a špatných situací až příliš moc, můžeme si vytvořit život celý nový i s novými rodiči, prostě nádherný nový život, podle našich představ.

Ty paměťové vzorce, které často používáme, mozek uchopuje nejsnáze a nejrychleji a ty, které neopakujeme, pomalu slábnou, až je někdy zapomeneme. Jestliže si tedy vytvoříme v paměti něco nového, co se nikdy nestalo a budeme na to stále myslet, bude nás to ovlivňovat stejně silně, jako něco co se opravdu stalo.